4. března
JÁ PÍŠI VÁM…
Je brzy ráno sobota 4. března roku 1900. Wencl Kozelka otevírá holičství svého otce. Přes víkend k nim chodí zákazníci, kteří nemají na jejich služby čas během pracovního týdne. Náhle za sebou uslyší tenký dívčí hlásek: „Paní ředitelka se poroučí, zda by nebylo možné doručit tento dopis do továrny mistra To v Chinatownu,“. Nevinně vyhlížející dívenka podává udivenému Wenclovi obálku. Co naplat, když jde o slečnu Filoménu, musí jít práce stranou. Zamilovaný mladík se proto vydává do továrny…
Mezitím v továrně: Prázdné lahve od kvalitního saké i obyčejné kořalky, na zemi se válí několik roztřískaných skleniček. V pracovně pana Fooka spí za knihovnou na kavalci slečna Amanda, kousek od ní, na sofa slečna Filoména, pan Patrik i pan Fook usnuli zhrouceni v křesle. Vchází hospodyně, paní Ho a když tu zhýralost spatří, pomyslí si že to jde s mladým pánem z kopce. A sice od chvíle, co se začal paktovat s těmihle Američany. Paní Ho má totiž pod čepicí a tak dobře ví, že mistr To a paní Cho jsou jen jedna osoba.
Yo Fook se neochotně probouzí. Paní Ho mu oznamuje, že na dvoře čeká mladík s dopisem. S vypětím všech sil se tedy vyklopýtá do dvorního traktu a spatří tam Wencla.
„Á pan Koza!“ Zvolá, “ co chceč tady?“ Pan Wencl toho mladého, na první pohled snad i pohledného Číňana vidí poprvé. Odkud jej však zná on? Je to snad jeden z jejich zákazníků?
„Hledám slečnu Filoménu, nebo někoho z jejich přátel. Mám pro ni dopis.“
Účes i vzezření pana Yo Fooka, jinak vždy elegantně upraveného, vypovídá o prohýřené noci. Povolená vázanka, vlasy trčící na všechny strany, kalhoty mu drží na jediné kšandě a cíp košile mu trčí z kalhot. A Především z něj táhne alkohol, když říká: “ Svlečna Fifi spí … Vešer byla divoká..i dyš ne jako … Amanda…“
Wencl je napůl zhrozen, napůl v rozpacích. Neví jak si má situaci vyložit. Naštěstí přichází paní Jacqueline, která na dvorku opečovává těžce získaného Silverbounda a přebírá dopis. Když pak Wencl spatří slečnu Fifi poklidně spící na pohovce, konečně se uklidní.
Dopis od paní Roxany Bellové:
„Ctihodná společnosti, vážené dámy, ctění pánové, Naše zájmové uskupení si Vás dovoluje dle Vaší dohody s Večerním klubem pozvat na slavnostní shromáždění jakožto speciální hosty. Prosím dorazte s devátou hodinou večerní do našeho hotelu, abychom mohli úspěšně ukončit tuto nekomfortní situaci a vyřešit závazky, které má naše společnost Vůči vašim osobám. U vstupu se prokažte touto pozvánkou S úctou a radostí z budoucího setkání, Ms. Roxane Bella, ředitelka a paní hotelu Karel I.“
Všichni si postupně čtou dopis. Pan Fook propadá vnitřní depresi a hysterii, kterou však dává najevo pouze mnutím obličeje v dlaních. Chtějí zpátky děti, to je to jediné na čem teď záleží, nikdo z nich nemá chuť účastnit se upířího banketu….
SCHŮZKA S PANEM SENFIELDEM
12:00
Krátce před polednem se schází v altánku na ostrůvku poblíž Terranova bridge. Oteplilo se od doby co tu byly naposled. Na řece už se nebruslí, led se rozpustil. Parkem k nim přichází charismatický pan Senfield, kterého některé z hráček označují za „nejvíc sexy muže z cizích postav.“, neboť z hráčských je to, jak pevně věří pisatelka blogu, pan Fook…
Pohled vědoucích očí, jež čišely zkušeností a sexepealem. To byl pan Senfield! Tehdy ještě nikdo netušil, že jde o pouhého řidiče a pohůnka. Tehdy to byla ještě líbivá partie…
“ To si teď hrajete na žurnalistické šotky?“ Ptá se pobaveně Senfield a komentuje tak zdařilý pokus kontaktovat jej.
Všichni z LSA jej kromě Patrika vidí poprvé a tak se konečně představuje celým jménem: „Těší mě, Robert Maria Senfield.“
Senfield už ví o jejich plánu na večer. Oznamuje jim, že v hotelu bude přítomen také jeho zaměstnavatel…Doktor. Jeho celé jméno jim neprozrazuje, údajně proto, že ho neví. Pokud by šlo do tuhého, mají se odvolat na čtvrtý zákon. Nikdo z nich však netuší, co je čtvrtý zákon a neví to ani pan Senfield, kterému zaměstnavatel oznamuje vždy jen to nejnutnější.
Zvědavý pan Fook zahrne Senfilda otázkami ohledně toho jaké to je pracovat pro upíry:
- „Máme spolu…pracovní smlouvu “ něco za něco.“
- Nadpřirozené schopnosti Senfield označuje za “ kouzla“ a tvrdí, že je jich také sám schopen …je to však propůjčená a dočasná síla.
- Pan Senfield tvrdí, že co se týče upírů není dobré vědět příliš, protože se občas stává že lidé co pro ně pracují, pak raději zabijí…
- Upíři jsou: supersilní, superychlí, rádi poroučejí lidem a jsou to psychopatičtí zabijáci. Je zvláštní, že pan Senfield takto mluví o upírech, i když pro ně sám pracuje.
„Z pana Adonise se kouřilo, můžete nám vysvětlit proč?“
„Jsou extrémně hořlaví a na sluníčku se pálí.“ Tuto zajímavou informaci si Yo Fook okamžitě ukládá hluboko do paměti.
- A nakonec..Albert Pike, chlap, kterého šéfové podcenili. Měli jej pouze za šílence, který vymýšlí konspirační teorie.
- Adonis přežil.
- Příště můžou pro Senfielda nechat vzkaz v bistru u Karla – má v tom podniku podíl.
„Budou nás pořád vydírat? Skončí tohle někdy?“
“ Jednotlivé frakce se vás snaží zaháčkovat, dokud ještě své možnosti a schopnosti poznáváte. Zatím nejste jako pan Root, který si mezi nimi vybudoval zvláštní politické postavení. Však mu to taky trvalo dlouho a i vy na to nejspíš budete mít spoustu času…“
FIFINTĚNÍ
Příprava na večerní banket:
- Chicago Dandy – značka pomády na vlasy, kterou používá pan Fook.
- Slečna Fifi po Fookovi požaduje vrácení kameje posázené brilianty. Číňan se vzpírá, ale nakonec souhlasí. Mezitím už totiž v pochybném Chinatownském šperkařství zařídil, aby z náhrdelníku brilianty vyndali a vyměnili je za broušené sklo.
- Fifi přichází k Wenclovi do kadeřnictví, na hlavě jí však nevytvoří nic extra – vypadá spíš pořád stejně. Je zklamána.
- Fifi dostane od Wencla orchidej.
- Pan Fook se snaží přeložit rusky psané dokumenty získané v pracovně doktora Jelenina. Teprve po hodině usilovného moření s překladem mu dojde, že jeho nový přítel Vasil Zagajev bude nejspíš rusky umět.
- Paní Jacqueline se zastaví u Rogenfelderů, sbalí si dva kufry plné věcí a odjíždí do továrny.
- Pan Fook se pokouší o nácvik tance s paní Ho, ovšem jediný tanec, který paní Ho umí, je kankán. Když je uvidí Jacqueline, slituje se a s panem Fookem si na chvíli zatančí, aby mu pomohla oprášit kroky.
- Šaty paní Jacqueline
- Šaty slečny Amandy
- Pan Fook přijíždí automobilem před dům slečny Amandy, ta je však opět pohroužena do depresivních myšlenek…“Vy…sluší Amando..“ Říká Fook rozpačitě a v autě rozprostírá do jejího klína prošívanou deku. Po cestě mlčí.
ROXANA BELLOVÁ
Postupně se schází u hotelu Karel I. Hotel je dnes večer střežen policejní hlídkou. Pan Fook vrací slečně Fifi nyní již bezcenný náhrdelník se slovy: “ Zasunovat nebudu, máte sebou Kozy.“ Míní tím, že slečně Fifi nepomůže nasadit náhrdelník, protože má sebou svého nápadníka, pana Wencla Kozelku. Z výrazu slečny Amandy však není patrné, zda situaci pochopila.
Přichází k nim zaměstnanec hotelu a oznamuje, že dnes je zde sešlost městské honorace, pořádaná samotným starostou Lost Haeven. Na to mu pan Fook namítá, že mají pozvánku a vytahuje z klopy kabátu dopis od paní Roxany. To už k nim však přichází křehká dívenka Angelika ( ta co ráno předávala dopis Wenclovi) a oznamuje jim, že dnes musí dovnitř jiným vchodem. Vede je tedy prostory pro služebnictvo, kolem kuchyně, podezřelými chodbami dolů, vypadá to že do sklepení, ale když se dveře otevřou, vstupují do honosného prostoru, jehož interiér připomíná foajé divadla:
V tomto honosném interiéru jsou však zatím sami, tedy až na černošského barmana. Jak je jejich zvykem, objednávají si hned alkohol na účet podniku. Fook se dává do otcovského rozhovoru s Wenclem. Od Fifi se doslechl, že jsou „dlouhodobí přátelé,“ kdy tedy pan Wencl chystá svatbu? Šokovaný Wencl těžce hledá slova k odpovědi. Náhle všem poklesnou brady, blíží se k nim totiž žena, krásy tak oslnivé a charismatické, až to bere dech. Pan Patrik se zhluboka napije a pan Fook si opatrně povoluje vázanku. Z paní Roxany vyzařuje exotická, orientální přitažlivost a její hluboké charisma je udeří jako facka. Bezesporu je to nejkrásnější žena jakou kdy spatřili! Po jejím boku kráčí pan Adonis, o jehož rámě se žena opírá.
Roxana se jim představuje jako zdejší správkyně a ředitelka. Děkuje, že přijali její pozvání a oznamuje jim, že za chvíli začne v hlavním sálu program, který bude mít dva důležité body. Celá akce prý nebude trvat déle než půl hodiny. Pan Adonis všem děkuje za záchranu a ujímá se společnosti, aby je uvedl do sálu.
Největší šok však zažijí teprve ve chvíli, kdy se paní Roxana přiblíží k Wenclovi a osloví jej důvěrně jako starého známého. Zájem holičského učně se soustředí plně na paní Roxanu a Fifi jakoby pro něj přestala existovat. Roxana si jej odvádí pryč a Wenclova mysl se noří do závoje touhy a omámení. Mladík má navíc plán, rozdat co nejvíc vizitek bohaté smetánce hotelu a nalákat tak zazobanou klientelu do otcova podniku.
Pan Fook pociťuje jakési rozhořčení. Jak je možné, že žena takových kvalit jako je paní Roxana se stýká s takovým póvlem. Je přesvědčen, že jí Wencl nemůže nic nabídnout a nejen to, cítí také vztek kvůli ponížení slečny Fifi: “ Slečno Fifi, nebyla pan Kozina měla dnes vás doprovázi?“ Zahanbená Fifi volí taktiku protiútokem a začne se lísat na vilného upíra Adonise.
Jakmile se od nich paní Roxana odpoutá, spadne z nich omámení jako mávnutím kouzelného proutku. Yo Fook slyší, jak na něj mluví slečna Mandy. Teprve teď si uvědomí její přítomnost a zastydí se: “ Amando, vy jste vlastně tady….“
Vstupují do sálu. Na první pohled je okamžitě zaujme pódium se stolem a vyvýšeným trůnem. Za trůnem je vyvěšen podlouhlý svislý prapor znázorňující lebku a římskou číslici I. Pětice se i s panem Adonisem usazuje ve výklenku připomínající lóži a pokračuje v konzumaci jídla i pitiva. Po třetí nebo čtvrté skleničce se podaří rozmluvit slečnu Mandy. Údajně se chystá provést pitvu na své kočce. A pan Fook se zase rozmluví o svém výzkumu radiového signálu a děsivém experimentu v laboratoři jeho otce v Hong Kongu, kdy během pokusů s elektromagnetickým zářením došlo k rušení přijímače šumem, který identifikovali jako komunikační kanál neznámého původu. Jednalo se o navázání kontaktu se záhrobím, nebo to byla pouze neznámá přírodní síla?
PROCES
Naštěstí jim společnost dělá výmluvný Adonis, díky němu se dozví spoustu nových informací:
- Upíří, nebo někteří upíři jsou schopni odhmotnění, jakéhosi rozmělnění existence – tímto způsobem prostupují hmotou (Adonis předvedl praktickou ukázku na jatkách, když doslova vskočil do hlíny a zmizel)
- Do sálu přichází paní Roxana s Wenclem. Mladík se zdá být dámou uchvácen. Jeho vždy upravený účes je rozcuchaný, růžolící tvář brázdí stopy rtěnky. Paní Roxana jej představuje jako svého kadeřníka. Sedají si k nedalekému stolu zády od pětice. Fifi zuří žárlivostí.
- Pětice zaslechne Wenclův hlas: „Haha, jo, Senfield se myslím jmenoval..“
- “ Je Pan Kozina zdrogovaný?“ Ptá se podezřívavě Yo Fook. „Nikoli“ odpovídá Adonis, “ je očarovaný…“
- Žárlivá Fifi se chystá vyběhnout ze sálu, ale cestu ji zastoupí dvě děsivě vyhlížející bytosti v maskách. Filoména se vrací ke stolu a Adonis vysvětluje, že se jedná o upíry z dělnické čtvrti.
- Dozvídají se, že paní Roxana je matka Adonise a Lily Jayové. Lily a Adonis jsou tedy bratr a sestra.
- Do sálu vstupuje paní Finnová, hlava jedné z mocných upířích rodin Lost Haeven. Sedá si ke stolu a otevírá nějakou knihu. Adonis jim sdělí, že paní Finnová je matka Mary Proustové.
“ Jak to, že matka?“ diví se pan továrník, “ jejich příjmení jsou odlišná. Je paní Proustová vdaná?“
„Nikoli,“ dí Adonis, vědom si toho, že vstoupil na tenký led, “ je jakoby … adoptovaná.“
-
Dcera Vládce Lost Haeven. Výmluvný upír také mluví o kabaretu Twister: “ Je to moje lo…“ zarazí se a větu nedořekne.
- Do sálu vchází trojice mladých děvčat. Dvě dívenky jsou světlovlasé a jedna tmavovlasá. Usazují se ke stolu, který je nejblíže pódia. Tmavovlasá dívka je dcerou Vládce.
- Přítomným je rozlévána tmavá tekutina připomínající červené víno.
- Jako poslední do sálu vstupuje muž v dokonale padnoucím černém kabátu…. Není to nikdo jiný než plukovník Pinkox. Na pětici však ani nepohlédne. Přichází ke stolu, kde sedí trojice děvčátek a hladí tmavovlásku po vlasech. Pak se usazuje k samostatnému stolu nedaleko. Jacqueline má co dělat, aby nevystartovala. Pod stolem žmoulá brousek a zatíná zuby nenávistí.
- Zazní první Gong: Do sálu vchází muž v taláru a soudcovské paruce a s hromádkou papírů si sedá za stůl na pódiu.
- Zazní druhý Gong: Do sálu vstupuje muž v třírohém klobouku. Na řetězu vede dvě ženy oděné do jednoduchých bílých tunik. Těmi ženami jsou Mary Proustová a Lily Jay.
Intermezzo: Amanda nebude vstávat! Mnoho povyku pro nic.
Zazní třetí Gong. Všichni v sálu se automaticky postaví ve chvíli, kdy spatří přicházejícího muže. Vyzařuje z něj totiž přirozená autorita a téměř božská úcta. Jediný, kdo jeho kouzlu odolává je slečna Ringová. Jednáním ostatních je dokonce znechucena a dělá povyk. Adonis ji hrubě popadne za paži a nutí jí k aktu úcty násilím, to už se do situace vkládá rozvážný pan továrník – nepříčetnou Amandu pevně obejme okolo ramen a snaží se ji uklidnit. Několik upírů se otáčí a kouká se jejich směrem. Mandy se konečně uklidnila, její znechucení však přetrvává…
VLÁDCE
Soudce řekne: „Vzdejte úctu Vládci. Přichází kníže Lost heaven, suverén obou břehů a pán Central Islandu, hlava klanu Ventrue, jeho jasnost, kníže Stephan, vládce smrti“
Vládce projde mezi přítomnými zastaví se na chvíli u své dcery a vychází na pódium, kde se usazuje na trůnu. V sále je hrobové ticho. Dokonce i pan Patrik a pan Fook zůstávají na Vládce zírat tak, že pohled na ně budí pochybnosti ohledně jejich sexuální orientace…
“ S požehnáním a dovolením našeho vládce, já, ctihodný Shadil al Harun, šerif a soudce tohoto města nyní přistoupím k vykonání rozsudku nad provinilými, které porušily první a nejváženější zákon našeho společenství.“
Upír v třírohém klobouku na pódium přistaví kyblík s rozžhavenými uhlíky a vytáhne z něj dlouhou železnou násadu. Pak oběma ženám rozžhaveným cejchem propálí tváře. Upírky se zhroutí na zem a vřeští bolestí. Podivná sešlost pohled na zvrácený trest přijímá v tichém souhlasu. Pan Fook a slečna Amanda však zezadu cosi pobouřeně vykřikují o „nedůstojné parodii soudního procesu a nehumánních metodách.“
Soudce znovu promluví: „Současně s tím budou jejich páni potrestáni postoupením svých lovišť. Paní Finnová a správkyně Roxana příjdou o svá loviště v Hobokenu.“
Pak otočí papír: Bod číslo dva dnešního programu.., “ druhým bodem dnešního programu je záležitost pětice, která získala neznámé schopnosti pod muzeem a jejich dětí. Tato záležitost byla projednána s vládcem a bylo rozhodnuto, že plukovník Pinkox se nezachoval podle platných předpisů, takže ztratí svá loviště v Hobokenu.
ČTVRTÝ ZÁKON
A to má být vše? Kde je malá Evelyn a Connor? Proč jim nikdo nic nevysvětlí? Mají přece právo vědět, co se tu děje! Jacqueline s Patrikem to nevydrží a ozvou se v protestu.
„Vyjděte na pódium a představte svá jména,“ vyzve je šerif.
„Jacqueline Alárdová!“ – „Patrik O’Brien!“ Ozve se sálem.
“ Proč nám plukovník Pinkox nevrátil naše děti!?“
„Vaše děti byly předány třetí straně. Bude Vám oznámeno, kde se nachází.“
Jacqueline a Patrik netuší, co má tohle všechno znamenat. Cloumá s nimi vztek, když se však pokouší promluvit, nejde to…
Ozve se hlas Vládce: „Tyto malichernosti tu teď nebudeme řešit.“
Malichernosti?!
Načež jsou Patrik a Jacqueline vyváděni ze sálu. Než k tomu však stihne dojít vykřikne pan Fook: „Jménem svých přátel se dožaduji vysvětlení této frašky! Máme právo vědět co se tu děje. A také … proč jste zmrzačili ty dvě ženy?!“
“ Byly potrestány, protože před Vámi odhalili maškarádu!“
Pak továrník je v koncích. Dá se s těmihle zvrhlými bytostmi vůbec rozumně bavit?! Mluví na něj jazykem, kterým sotva rozumí a používají přitom terminologii, která nedává žádný smysl! Alespoň, že někdo nazval tak příhodným slovem to, čeho jsou zde celý večer svědky. Pobouřeně zatíná pěsti, když se za ním ozve hlas muže, který se zčista jasna vynořil ze stínů. Stál tu snad celou dobu nepoznán? To nemůže být nikdo jiný než zaměstnavatel pana Senfielda … dlouho očekávaný a záhadný … Doktor!
„Tyto osoby mají právo, aby je zastupoval někdo ze starších!“ Vykřikne nově se objevivší, přejde k jejich stolu, a když spatří jak se Fifi vilně lísá k panu Adonisovi, povzdechne si a řekne upírovi: „Chlapče….“ v jeho hlase je nejspíše cosi varovného, protože se oslovený bez rozloučení sbalí a odejde ze sálu.
Osoba na trůnu promluví melodickým hlasem: “ Pane Doktore, vidím, že máte pořád zálibu v minulosti. Čtvrtý zákon se však vztahuje jen na rodné.„
„Věřím, že pan šerif nám muže říct jak zní čtvrtý zákon tohoto města.“
Na to šerif zopakuje před přítomnými přesné změní zákona: „Každý nesmrtelný, který je mladší sta let má právo, aby ho před princem zastupoval někdo ze starších ….
Doktor vítězně dodává: “ Jsou nesmrtelní a mají na to právo.“
PERSONA NON GRATA
„Kromě toho si myslím, že plukovník Pinkox by měl nabídnout vysvětlení situace a pomoc s vysvobozením dětí.“
Pinkox se postaví…“Nejjasnější otče, vše jsem Vám již vysvětlil a nemám problém učinit tak znovu přede všemi. Uzavřel jsem dohodu s paní Alárd, že jí pomohu získat děti zpět za to, že vyženou z města nekromanta. Děti se mi skutečně podařilo získat od podivných okultistů a svěřil jsem je do péče třetí strany, která mě však zradila. Nedomyslel jsem věci do důsledků
Znovu se ozve Doktor: “ Pak je tu ještě poslední věc a sice, aby se pan Pinkox omluvil za své selhání a aby se za jeho selhání omluvil i jeho otec.“
Asi minutu je ticho. Všichni se koukají na vládce. Nakonec nezvýrazně promluví: „Rodná společnost tohoto města Vám nabízí svou omluvu a našeho věrného doktora Saltberga….“
Doktor Saltberg?! To je jméno jednoho z členů původní pětice…Pak to znamená, že je Doktor a pan Saltsberg jedna a táž osoba! Někteří z členů LSA si tuto skutečnost uvědomili.
„Nyní byste asi měli jít zachraňovat své děti,“ dokončí Vládce.
Konečně mohou odejít ze sálu. Na cestě pryč náhle promluví Fifi, která dlouho mlčela: “ Ale vždyť se tu mělo tančit! “
ZÁCHRANA MLADÉHO PANA KOZELKY
Vychází ze sálu. Doktor jim oznamuje, že bude nejlepší, když odtud co nejrychleji vypadnou. Všichni souhlasí, až na Fifi: “ A co bude s Wenclem? On tam zůstal!“
„Vy jste si sem někoho přivedla?!“ Vyhrkne Doktor.
„Ano, sedí s paní Roxanou v sále…“
Doktor na Fifi pohlédne překvapeně a protáhne rty do písmene ó, čímž dá najevo, že je přesvědčen o tom, že pan Wencl se stal součástí jakési delikátní záležitosti. Doktorův úšklebek však nejspíše pochopí spíše mužská část skupiny.
„Odkud ho zná?!“
„Asi k němu chodí do kadeřnictví.“
„Pochybuju…“
Saltberg se tedy vrací do sálu pro Wencla,ostatní posílá pryč. Mnozí se už nemůžou dočkat, až se nadechnou čerstvého vzduchu. Vjemů bylo dnes večer nějak příliš. V sálu se mezitím strhla vzrušená diskuze, takže když doktor vejde dovnitř zaslechne několikrát své jméno a větu: „… Ale nebudou to teď mít lehké….“
„Něco jsem si tu zapomněl.“ Oznámí, popadne omámeného holiče a odvádí jej pryč..
SOUBOJ
Vychází před budovu divadla. Rozvířené emoce a frustrace vyvěrají na povrch. Amanda Ringová, nanejvýš znechucena událostmi dnešního večera se dostává do konfliktu s paní Jacqueline a panem O’Brienem….
Jacqueline Amandu nařkne, že svým jednáním v sále moha ohrozit je i jejich děti: „Staráte se jen o svoje kočky!“ Slečna Amanda namítá, že kdyby ztratila dítě, zvládala by to lépe než oni. Koneckonců všechno co dělají, dělají kvůli nim. Vystavují se nebezpečí, chodí na podezřelá místa, stýkají se s divnými lidmi a to všechno jen kvůli jejich ztraceným dětem. Amanda je tedy přesvědčena, že nemají právo jí cokoli vyčítat. Navíc ještě dodá, že je jí trapně z jejich podřadného poklonkování Vládci během procesu, který nebyl víc než fraška…
Jacqueline během ostré výměny názorů popadne Amandu za šaty, zatřese s ní a odstrčí si ji od sebe. Amanda se zakymácí, ale dál pokračuje ve slovní provokaci. Konečně se jme činu pan Patrik, který ženu popadne a vrazí jí výchovný políček. Žena na něj nenávistně pohlédne, sebere se a odchází. Nevidí tedy, jak před Patrika zuřivě skáče nepříčetný Yo Fook: „Ženu ani květinou, pane O’Briene!“ Popadne Patrika za kopy kabátu a vyzývavě mu hledí do očí, „jestli jste zvyklý se k ženám chovat takto, pak se nedivím, že od vás manželka odešla!“ Hřebíček byl udeřen na hlavičku. Pan Patrik chytí továrníkovi ruce do pevného sevření, ale když Číňan rozhořčeně vyprskne „pusťte mě!“ tak ho od sebe odstrčí.
Grázl a dělnické hovado! Pomyslí si Fook, chtěl by se rozběhnout za Amandou, ale ta už je pryč.
- I s Doktorem nasedají do drožky. Fook nechává auto u hotelu.
- Kvůli prstenům jsou nespatřeni, ale Amanda ho nenosí. Pro Doktora je tedy lehké ji najít v uličkách města, kam naviguje řidiče drožky.
- Amanda odmítá nastoupit. Fook si, ale uvědomuje, že je nutné, aby v tuto chvíli všichni drželi při sobě. Doktor navíc tvrdí, že jí může hrozit nebezpečí. Továrník proto vystupuje z drožky a snaží se nepříčetnou ženu uchlácholit. Následuje scéna uprostřed ulice.
„Jste všichni stejní!“ Vykřikne Amanda.
Po takových slovech se pan Fook zarazí: „Já jsem Vás nikdy neudeřil!“ Ohradí se…“A pan Patrik se Vám omluví, o to se postarám. Navíc je na čase, abyste se naučila bránit!“
- Albert Pike snaží se získat něco co máme v sobě – výzkum nesmrtelnosti.
- Doktor má kousek za městem úkryt.
- Zjištění o Senfieldovi: „A co pan Senfield?“ – „ Senfield je můj řidič.“ – “ Na řidiče si vede docela dobře, ovládá několik jazyků a vlastní část stravovacího podniku.“
- Pinkox překřtěn z Pinka na Pinkokota.
- Vládce se osobně omluvil Saltsbergovi. Zdá se, že to není zas tak malá ryba.
- Inspektor Davis dělá pro Pika.
- Když někdo z pětice zemře, je to pro ostatní velmi nepříjemné: Saltberg byl první, kdo zemřel z původní pětice: „Vy jste byl první z pětice kdo zemřel?“ – „Ano, takže nevím jaké to je. Prý to hodně bolí.“
- Saltberg o minulosti: „Přistáli jsme tady s lodí a hledali jsme zásoby, tak jsme vytvořili skupiny. Já šel s kapitánem von Larsem. Vešli jsme do jeskyně, kde byl podivný dóm, tam jsme našli disky a hlas nám řekl, že je máme rozmístit. Nevěděli jsme kam. Každý jsme měli jedno kolečko. Mé kolečko jsem Vám dal, abych překazil tu akci…
POTRATÁŘ
noc na 5. března
Doktor nechal zastavit drožku. Nacházeli se v Hobokenu před klasickým patrovým domkem anglického typu. Nápis na dveřích hlásal: Ústav péče o matky a manželky. Někteří z nich věděli, že je to podnik, kam chodí ženy z lepší společnosti, když mají nějaké problémy… Pouze Amanda si byla naprosto jistá, že se zde provádí potraty. Jednalo se o soukromou gynekologickou kliniku. Saltberg je však vedl dolů, do sklepního bytu nacházejícího se v suterénu pod klinikou….
Rozhovor s Doktorem:
- Upíři jsou nesmrtelní … pokud se jim něco nestane. Tomu se pak říká Konečná smrt.
- Dozvěděli jsme se, že upíři se živí lidskou krví a že Doktor proto občas kouše do pana Selfielda. Rozhodně nechutná představa!
- Také jsme se dozvěděli jak funguje proměna v upíra.
- Každý upír má jiné schopnosti: Doktor se umí skrývat ve stínech, ale neumí se dematerializovat jako Adonis.
- Upíry zabíjí sluneční světlo, proto celkově velmi málo cestují – mohou pouze v noci nebo v bedně. Tj. za posledních několik století mnoho z nich vůbec neopustilo město. S prvními ranními paprsky hluboce usnou, jen málokterý potřebě spánku dokáže vzdorovat (pokud jsou probuzeni za dne a vydrží vzhůru, působí jako omámení).
- Magie krve: Pod tímto označením se nejspíše skrývají různé nadpřirozené schopnosti související s upíry.
- Pan vévoda: Předchozí Vládce, který doktora zabil a učinil ho upírem. Doktor v něm vyvolal zájem, protože zářil mocí – po proměně však o tuto moc přišel, a to Vévodu zklamalo. Později byli přáteli.
- Doktor mnoho ze svého nesmrtelného života neprožil. Během posledních 300 let většinu času prospal, protože byl zraněn.
- Mechanismus pod muzeem: Doktor toho ve skutečnosti moc neví, byl nesmrtelným člověkem pouze 20 let, poté se z něj stal upír. Po setkání s mechanismem odjeli členové původní pětice se svými disky do Evropy. Tedy všichni z původní pětice až na Setha Waserhaubta. = Může to znamenat, že zbylé disky jsou mimo americký kontinent.
- Teorie dvou kultur: Tuto teorii vymyslel Joseph Smith, zakladatel mormonismu a Doktorovi se zdá pravděpodobná: V předkolumbovské Americe (nebo ještě dřív) existovaly dvě kultury (pozůstatky vyspělé kultury pod městem). Méně vyspělá nakonec přemohla vyspělou kulturu. Jde však jen o teorii.
- Waserhaubtovi se posledních 100 let živili tím, že zabíjeli nesmrtelné a nadpřirozené. Měli schopnost je vidět = Může to znamenat, že každý z pětice má jiné „nadpřirozené schopnosti.“
- Holubí dům: Místo, na pobřeží východně od města, kde žije komunita podivných tvorů Je to bývalá holubí farma. Doktor nám sdělil, že tito tvorové nemají rádi upíry, ale lidé jim nevadí. Tj. dvě děti na takovém místě přežít mohou.
- Albert Pike: Narodil se v roce 1809 v Bostonu. Byl to generál jižanské armády. Taktéž svobodný zednář. Byl členem různých okultních spolků atd. Upíři jej mají jen za mocného smrtelníka a člena jakési sekty. Přesto to nezodpovídá otázku, že nevypadá na 90 let, ani to, kde se naučil své nadpřirozené schopnosti, které předvedl pod muzeem.
- Michail van Hutten, člen posádky, kapitána von Laarse která v roce 1599 přistála u břehů Ameriky, kde bylo později založeno Lost Haeven. Byl předkem slečny Fifi. Pike se toho nějak dopátral a proto byla unesena. Pike si možná myslí, že Hutten byl jeden z pěti a nebo vůbec neví, že se jedná o pětici.
- Solomon Root: podle Doktora prováděl šlechtitelské experimenty, křížil svoje děti a pak si z nich dělal armádu – LSA. Myslel si, že je bohem vyvolený.
- Taylor Santmatie: Doktor se s ním osobně nesetkal, ví však, že občas lže , tedy by mu nevěřil a navíc je jeh pánem ďábel.
NOČNÍ PŘEJEZD
- Doktora nechávají ve městě. Nebyl by jim příliš nápomocen. Mohl by cestovat pouze v bedně a i to by jej vysílilo. Holubí farma je navíc od města vzdálena pouze den cesty, můžou se tedy kdykoli vrátit a rozhodnout se jak dál…
- Když Mandy zamyká svůj krámek uslyší za dveřmi hluboký démonický hlas, nevěnuje mu však pozornost
- Půjčují si ze stáje Rogenfelderů 5 koní. Ne všichni z nich umí dobře jezdit na koni, někteří vůbec (pan Fook).
- Jména koní: Homér (Patrikův), Sevenstar, Silverbound, Čipmank.
- Jacqueline se stará o instruktáž a hladký průběh jízdy.
- Jsou na cestě celou noc. Jedou rozbahněnou lesní stezkou. Po cestě nenarazí na žádné příbytky.
- Nad ránem dávají odpočívat koně. Během přestávky přichází pan Fook za panem O B’rienem a žádá jej, aby zvážil omluvu slečně Amandě. Zacházení, které v noci předvedl si nezaslouží, vždyť mu několikrát zachránila život! Patrik mlčí.
HOLUBÍ FARMA
- Brzy ráno přijíždí k holubí farmě. Jacqueline se vydává na obhlídku a cestou spatří zvláštního humanoidního tvora, který s pohyby připomínající pavouka, vyskočí na střechu budovy a skryje se v ní.
- Okolo domu je planina, na pravé straně je útes a pobřeží. Zem na planině je pokryta holubím trusem.
- Pětice jezdců vjíždí na planinu: v tu chvíli ze střechy seskakuje vysoký dvoumetrový tvor s humanoidním tělem a hlavou sovy.
- Fifi a pan Fook zůstávají ochromeni hrůzou.
- Koně se náhle začnou plašit a kromě slečny Amandy se na nich nikdo z pětice neudrží.
- Koně utíkají do lesa, pouze pan Fook toho svého udrží za uzdu.
- Jacqueline se snaží s tvorem komunikovat: „Máte naše děti. Přišli jsme si pro děti!“
- Tvor nejeví známky inteligence, rozbíhá se proti pětici a útočí na ni.
- Nejzdatněji si v boji vede Amanda, která se rozjede proti kreatuře a zasadí ji několik bodných ran nožem přímo do opeřené hlavy.
- Patrika bytost značně zraní, rozdrápe mu ruce hluboko do krve.
- Nakonec je soví muž poražen.
- Amanda zachraňuje nevděčného Patrika a poskytuje mu základní lékařskou pomoc. Jejím hlavním cílem je však vymyslet jak by mohla mrtvolu bytosti odvést do města, pitvat a preparovat.
- Jacqueline odchází do lesa a podaří se jí odchytnout splašené koně.
- Fifi se bez předešlé domluvy vydává sama na průzkum domu. Pan Fook je z tohoto neorganizovaného chaosu bez sebe zlostí a vydává se vycházkovým krokem k domu za Fifi. Amanda je mu v závěsu.
- Amanda náhle promluví: „Ve vzduchu cítím krev.“
- A skutečně, když otevřou dveře stodoly spatřují zkázu. Země je pokryta krví. Válí se tu kusy těl, některá navršená na sebe, jiná celá nebo potrhaná jako hadrové panenky. Muselo se to stát nedávno, protože mrtvoly ještě netlejí rozkladem….
- Fifi začne zvracet, pan Fook vytahuje kapesník, ale vrávoravě klopýtá dopředu. Pod jeho nohama čvachtá krev. Pak se zastaví a nejistě zvolá: “ Evelyn! Conore!
- Jacqueline v tu chvíli nachází mezi mrtvolami tělo malé Evelyn. Je bez hlavy. Ona ji však poznává podle mateřského znaménka.
- Amanda se mezitím dostala až ke kráteru uprostřed stodoly ze kterého ční šlahounovitá trnová rostlina. Když nahlédne dovnitř a je svědkem vize: Ocitne se v lese, kde je krásná žena ve společnosti tří dětí. Je to Evelyn a Connor, třetí dítě je její vlastní – mrtvé.
- Také Fifi nejspíše něco spatří, protože začne vykřikovat jakési nesmysli o královně elfů, která ukradla děti.
- Pan Fook sice není svědkem žádné vize, ale dostává jakési vnuknutí. Vzpomene si na čínskou legendu o bohyni, Nefritové císařovně, která krade děti a mění jejich těla v loutky, aby je nikdo nehledal. Tyto děti se občas později vymaní ze služby bohyně a přichází zpět do reálného světa, aby pomáhaly svým příbuzným, kteří se ocitli v nouzi. Informace se mu okamžitě spojí s událostmi, kterými byly svědky v domě Waserhaubtových. Vzpomene si na mechanické dítě….Snaží se tyto divné spojitosti interpretovat ostatním a především přimět Amandu, aby provedla pitvu torza těla Evelyn….
KENNETH
- Amanda v reakci na úpěnlivé přání pana Fuka skutečně provádí ohledání těla. Aby si pitvy nevšimla Jacqueline, odvádí ji Fuk před stodolu a nabízí alkohol na posilněnou. Amanda bohužel zjistí, že se skutečně jedná o mrtvé dívčí tělo – pan Fuk je zahanben, že se dopustili hanobení ostatků a doufá, že na to nikdo nepřijde.
- Nabízí Patrikovi, že mu pomůže hledat tělo jeho syna, Patrik mu však prozíravě odvětí: „Copak jste ho někdy viděl? Víte jak vypadal?!“
- Následně Patrik nachází chlapecký kabátek – vypadá to, že by mohl být Conorův.
- Fuk se snaží oba zdrcené rodiče podpořit příběhem o Nefritové císařovně. Je možné, že nějakým způsobem přežily? Že přešly do jiné formy existence?
Amanda však náhle promluví: „Myslím, že děti jsou mrtvé. Měla jsem vizi, ve které jsem viděla, jak si tři děti hrají v lese. Byla s nimi žena, co vypadala jako královna. Stoprocentně však vím, že to třetí dítě bylo mrtvé.“
“ Jak to můžete vědět, Amando? Co bylo to třetí dítě zač?“
„Vím to, protože to byl můj syn. Kenneth!“ Vykřikne a hlas se jí zlomí.
- Všichni jsou v šoku. Pan Fuk pobledne a nic neříká.
- Jacqueline něco uvidí mezi stromy – vypadá to jako zvíře – vydávají se to hledat do lesa, ale nic nenachází. Pan Fuk poznamená: „Někde tady musí být ti, kteří zabili všechny ty lidi ve stodole…“
- Vrací se zpět do stodoly, pouze Fifi v lese zůstává a číhá.
- Pan Fuk zkoumá otvor uprostřed stodoly a podivnou rostlinu. Po chvíli přichází k šokujícím poznatkům: Otvor vytvořila rostlina, která se provrtala ze země – je tedy ryze přírodního charakteru. Z biologického hlediska je však nemožné, aby rostlina takovéto struktury vůbec mohla existovat! = bere si vzorky.
- Jacqueline polévá rostlinu hořlavinou a zapaluje ji. Pak do ní hází mrtvé tělo Evelyn. Všichni couvají pryč ze stodoly a hledí do plamenů. Mandy se otáčí na patě a odchází pryč směrem k útesům. Nezastavuje a jde pořád dál, i když na ni pan Fuk volá. Je snad ochromena hrůzou dávné vzpomínky?
- Mandy přichází k útesům. Posadí se trucovitě na bobek s pohledem upřeným na bouřící mys. Pláče. Přichází Fuk, nejistý a zmatený. Vytahuje zmuchlaný kapesník a podává jí ho. Amanda přijímá. Fuk neví co říci a cítí se nepatřičně. Protože však chce dopřát ženě soukromí, otáčí se k ní zády a upře pohled na holubí dům. Kontroluje situaci. Oba mlčí. Co se stalo, Amando? Kde je otec Vašeho dítěte? Honí se mu hlavou. Snoubí se v něm pocity vzteku a lítosti.
ZUBATÁ SUSSIE
- Mezitím se opět objeví něco mezi stromy. Fifi a Jacqueline se tomu vydávají po stopách – prohledávají les v blízkém okolí stodoly. Jacqueline je první kdo spatří děvčátko v pomněnkově modrých šatech. Zahoří v ní bláhová naděje. Nasedá na koně, křikem svolává ostatní a rozjede se dívku pronásledovat.
- Fuk a Amanda přichází směrem od útesů a když uslyší výkřiky, rozutíkají se směrem ke koním. Amanda se elegantně vyhoupne do sedla na první dobrou zatímco fuk ještě několik minut směšně panáčkuje a poskakuje s jednou nohou ve třmeni, když se mu konečně podaří nasednout za Amandu, je zahanben a v rozpacích, jeho mužská čest značně utrpěla. Vytahuje tedy pistoli a zvolá: „Vy řiďte, já budu střílet!“
- Jacqueline, která má značný náskok, pronásleduje lesem utíkající dívku. Konečně se jí podaří děvče uchopit a zvednout k sobě do sedla. Není to Evelyn. Je to jiné děvče. Jaký však šok, když k nim lesem přiklusá dvojice Amanda-Fuk a pan továrník bez rozpaků namíří vystrašené dívence pistolí na hlavu: “ Co jsi zač, ty monstrum!?“ Ruka se zbraní se mu začne třást, ale Amanda ji překryje svou dlaní. Stisk zesílí. Nečekaná souhra!
- “ Co to děláte, zbláznili jste se!“ Vyjede na ně Jacqueline. Nechápavě na sebe zírají. Jacqueline na rozdíl od nich nevidí, že místo roztomilé holčičky drží v náruči odpornou kreaturu.
- Holčička – monstrum se jim představí jako Zubatá Suzzie. Mluví zmatečně, vypráví jim o lovcích, kteří přišli a zabili Holubí lidi a děti. O lovcích, které poslala královna lesa, aby našli její otroky, kteří předtím utekli.
- Po chvíli pochopí, že těmi lovci jsou myšleny bytosti, které vypadají jak mrtvá antropomorfní sova.
- Zdá se, že tyto uprchnuté otrocké komunity žily pospolu, nevracely se zpátky do běžného života a nějakým způsobem v tom figuruje Holubí lid.
- Zdá se, že královna lesa žije mimo běžně vnímatelný časoprostor – znamená to, že do našeho světa vstupuje prostřednictvím trhlin? Je jedna z takových trhlin i podivná rostlina čnící z kráteru ve stodole?
- Zdá se, že královna lesa má v oblibě malé děti z našeho světa – takovým dítětem byla nejspíše kdysi i Suzzie. Problém je v tom, že po čase stráveném v lesním království se z ukradených dětí stanou podobná monstra. Tamější mikroklima je nejspíš mění a deformuje. Lidský organismus se mu přizpůsobuje. Dochází k mutaci. – Pomyslí si Fuk.
- Je pravděpodobné, že staré a použité otroky – děti, královna po čase mění za novější kusy.
- Je možné, že čas v lesním království plyne jiným tempem. Suzzie byla co se týče časových údajů značně dezorientovaná.
- Hrdinové získávají novou naději – pokud jsou jejich děti v lesním království, budou muset postupovat rychle a co nejdřív je zachránit. Bude to nejistá hra o čas na jejímž konci je může čekat tragédie horší než smrt. Čím více času v té dimenzi děti stráví, tím pravděpodobnější je, že se už nebudou moci vrátit do běžného života. Budou to navždy poznamenané a znetvořené kreatury sebe sama.
- Naši hrdinové se vrací do holubího domu. Nebe se zatahuje jak před bouří. Třeba se půjde přes trnový keř dostat do lesního království. Antropomorfní soví muž je pryč. Vstupují do stodoly – vše je pryč – rostlina, mrtvá těla i jáma. Je pozdě. Budou muset najít jiný vstup.
VÍTR LESEM?
Fuk a Amanda a Patrik jsou jediní, kdo vidí pravou podobu Zubaté Suzzie. Z toho důvodu jim nápad dívku odvézt do města a předat zpátky rodičům nepřijde z nejlepších. Jsou však „přehlasováni“ Jacqueline a Fifi, kterým jejich návrhy, jak s dívkou naložit, přijdou nehumánní.
Začíná se smrákat a padat tma. Fifi, která jede první, náhle zastaví koně. Jako jediná z pětice uvidí před sebou na cestě postavu starého indiána, který ji žádá, aby se zastavili a chvíli počkali. Pak se zjevení rozplyne. Nesmysl! Hloupost! Volají ostatní, je však nutné uznat, že už podobnou situaci zažili s duchem Eugena Wasserhaubta. Čekají pár minut a vydávají se na cestu. Fifi trvá na tom, že na místě ještě chvíli setrvá. Několik minut se nic neděje. Osamí sama v temnotě mezi stromy. Neslyší nic než šustot listů v korunách nad sebou. Poklidně prostupující vítr lesem…
NÁVŠTĚVA ZE STARÉHO KONTINENTU
Mezitím jsou kdesi vepředu ostatní zastaveni stíny jezdců mezi stromy, kteří na ně začnou halekat, “ Dobrý večer! Stůjte, stůjte…“ Rozjet se do tmy a pokusit se uniknout neznámým, by asi nebylo nejlepší řešení. Zůstávají tedy stát. Přijíždí k nim dva jezdci. Distingovaná dáma a přátelský gentleman s ruským přízvukem. Tvrdí, že jsou přátelé, požadují, aby jim vydali Zubatou Suzzie a odjeli se s nimi do jejich tábořiště. Někteří z pětice odmítají. Důvěryhodně působící muž se v tu chvíli pohne a zmizí jim ze zorného pole, když se objeví zpátky na koni, drží před sebou Zubattou Suzzie. Už není pochyb o tom, že jsou to upíři.
Fifi zatím někde vzadu za nimi čeká na Godota. A Godot přijíždí v podobě čarokrásného muže na bílém koni! To by bylo, aby mu dokázala odolat, když ji navíc pozve do svého nedalekého příbytku a nabídne vidinu občerstvení.
Všichni se setkávají v provizorním tábořišti, kterému dominuje maringotka. Stávají se nedobrovolnými návštěvníky tří neznámých upírů. Jednoduše řečeno – zajatci.
KARDINÁLNÍ OMYL
Probíhají rozhovory. Hrdinové jsou napojeni alkoholem:
- Upíři: Erik Dahlberg – Švédský polní maršál z období 30. leté války. Inženýr, Piotr Bogadin – Ruský kavalír, paní Colombina de Vache – Francouzská šlechtička.
- Přijeli z Evropy – kvůli událostem pod muzeem. Tedy kvůli nám: „Vy jste někde v Evropě pocítili, že se něco stalo?“ Bližší vysvětlení neposkytli.
- Jejich pánem je inkvizitor „otec“ Domingo – přijel s nimi, ale v tuto chvíli se zdržuje jinde.
- Jsou to upíři, kteří věří v Boha, možná dokonce v to, že Ježíš Kristus byl upír. Trestají hříšníky. Náplní jejich práce je, mimo jiné i to, že pořádají inkviziční procesy pro „zlé upíry.“
- Dozvídají se, že předchozí vládce byl vévoda Ercole.
- „Co musí takový upír udělat, abyste se o něm začali zajímat? Stačí když zabije člověka?“ – Pan Erik se sarkasticky uchechtl: “ Člověka ne. Upíra.“
- Jacqueline si špitá s Comolbinou, dokonce se jí zeptá zda mohou být přítelkyně!
- Podnapilá Fifi, jak je jejím dobrým zvykem, se snaží vyzradit vše co ví. Do jejího koketního rozhovoru s Erikem vstupuje až pan Fuk, který se snaží sdělené informace narušovat vsuvkami (pan Pjotr si totiž zapisuje do svého deníčku vše co od Fifi slyší): Vítr lesem, Oheň v šouší…
- Skupina je rozhořčena, že pan Erik si z Fifi bezostyšně utahuje: „Z Fifi si můžeme dělat prdel jenom my. Fifi je naše!“
- Koketérie Fifi zajde tak daleko, že je pan Eirk vystaven otázce, je li ženat. Když odpoví, že není. Zeptá se pan Fuk: “ A Kolikanásobný vdovec?“
- Upíři tvrdí, že mohou ze Zubaté Suzzie dostat informace, navíc mají i jiný kontakt, který bude vědět více o tom jak se dostat do lesního království. Chtějí však za to pod nás službu – kontaktovat v Lost Haeven upíra, který si říká Kardinál.
- Jak máme Kardinála hledat? Kardinál je dobrý přítel Doktora – máme to zkusit přes něj.
- Proč nenajdou Kardinála sami? Nechtějí zbytečně jitřit emoce upírů ve městě. Nemají s vládcem příliš přátelské vztahy.
- Buď nás kontaktují přes prostředníka nebo budou mít někoho ve starém nevěstinci za městem.
- Ať už to mezi upíry znamená cokoli: Kardinál je „strýček“ otce Dominga.
- Prozatím se loučí a odjíždí zpátky do města….
RPG REPORTS 